Výlet do Pereslavlu jsme absolvovali ve čtyřech a vyráželi jsme poměrně časně ráno - Fotka nalevo vznikla na stanici metra Vorobjovy gory (jedna z mála nadzemních stanic) asi v půl osmé ráno, fotka napravo se podařila po návratu, po osmé večer na stanici metra "Trubnaja".
Pereslavl je asi 40 000 město, leží 140 km severovýchodně od Moskvy v Jaroslavské oblasti. Historie města sahá do poloviny 12. století a dnes je jedním z měst tzv. "Zlatého okruhu" (Золотое кольцо), tedy městem zajímavým především architektonicky. Zachovalo se v něm pět klášterů a neméně starých kostelů a ke všem památkám se město navíc rozkládá na břehu nepřehlédnutelného (v současnosti ještě dosti zamrzlého) jezera.
Jméno dal městu Jurij Dolgorukij, který se inspiroval v okolí Kyjeva. Na začátku 10. století tam bylo na řece Trubež město Pereslavl. Hádejte, jaké jméno nese řeka v dnešním Pereslavlu-Zalesskom? Ano, největší je Трубеж.
Skutečně jarní neděli si v Pereslavlu užívali všichni, byly vidět i kočičky (foto nalevo a uprostřed)!!!
Jezero Pleščeevo. Veliké, oválné, krásné. 
Jeho pobřeží je dlouhé 28 kilometrů, dosahuje hloubky až 25 metrů. Zvláštností jezera je ryba "rjapuška" nazývaná také carským sleděm, protože byla velmi oblíbená u carského dvora. Existují prý doklady toho, že v roce 1686 bylo do carské kuchyně dodáno víc než 80 000 čerstvých a přes 20 000 uzených ryb. Tento druh ryby žije pouze v čisté vodě se stálou teplotou, v rámci Ruska pouze v severních velkých jezerech. Není tedy divu, že se s ní Pereslavl pyšní ve svém erbu i na vlajce.
Jeho pobřeží je dlouhé 28 kilometrů, dosahuje hloubky až 25 metrů. Zvláštností jezera je ryba "rjapuška" nazývaná také carským sleděm, protože byla velmi oblíbená u carského dvora. Existují prý doklady toho, že v roce 1686 bylo do carské kuchyně dodáno víc než 80 000 čerstvých a přes 20 000 uzených ryb. Tento druh ryby žije pouze v čisté vodě se stálou teplotou, v rámci Ruska pouze v severních velkých jezerech. Není tedy divu, že se s ní Pereslavl pyšní ve svém erbu i na vlajce.Severozápadní břeh jezera je zajímavý nejen jako pláž, kvůli odpočinku a vyžití ve vodních sportech, ale i pro rybáře a v neposlední řadě i archeologicky a historicky. Jezero se původně jmenovalo Kleščin, stejně jako nedaleká osada obehnaná třímetrovým valem. Teprve Jurij Dolgorukij osadu přemístil a přejmenoval.
Velmi zvláštní atmosféru vytváří skutečnost, že když se vydáte ze města (nasyceného křesťanstvím) na severozápad, ocitnete se na břehu krásného jezera, v místech starých pohanských obřadů. Jednak je ještě vidět stopy hradiště Kleščin (fotka nalevo), sousedí s ním Alexandrova hora (foto uprostřed), což je místo, kde prý Ugrofinové a Slované uctívali boha slunce. A na břehu jezera leží Modrý kámen (fotka vpravo), což je pravděpodobně pozůstatek pohanské svatyně. Zvláštním způsobem se během naší cesty z města proměnilo počasí. Při příchodu k Modrému kameni temné mraky uronily pár slz (možná nad tím, že pracovníci národního parku Pleščeevo jezero za vstup ke kameni vybírají po deseti rublech - prý za údržbu a zvelebování okolí...)
Praktické informace:
Z Moskvy do Pereslavlu jedou autobusy ze "Ščolkovskogo avtovokzala" (stanice metra Ščolkovskaja) v 7:00, 8:00, 8:30, 9:00, 10:00, 10:20, 11:00. Autobus stojí bez pár rublů dvě stovky a cesta trvá něco přes hodinu a půl.
Autobusy zpět z Pereslavlu do Moskvy byly v neděli odpoledne hodně obsazené, takže byl problém se do nich vůbec dostat, popř. bylo třeba stát...
Z Moskvy do Pereslavlu jedou autobusy ze "Ščolkovskogo avtovokzala" (stanice metra Ščolkovskaja) v 7:00, 8:00, 8:30, 9:00, 10:00, 10:20, 11:00. Autobus stojí bez pár rublů dvě stovky a cesta trvá něco přes hodinu a půl.
Autobusy zpět z Pereslavlu do Moskvy byly v neděli odpoledne hodně obsazené, takže byl problém se do nich vůbec dostat, popř. bylo třeba stát...
Účastníci výletu - zleva: Šárka (ČR), Monika, Hans (Německo)
Žádné komentáře:
Okomentovat